Počitelj
Výhled z pevnosti na řeku Neretvu
Počitelj je historické město na území státu Bosna a Hercegovina, okres Čapljina, Hercegovsko-neretvanský kanton. Podél města protéká řeka Neretva, město leží na jejím levém břehu.
První písemně doložená zmínka pochází z roku 1444. Nepotvrzeně se předpokládá vznik již okolo roku 1382, kdy město údajně založil král Tvrtko I.. jako opevněnou osadu. V roce 1463 získal město Matyáš Korvín a ve městě sídlila až do roku 1471 vojenská posádka. Po obléhání v roce 1471 město získává pod svou nadvládu Osmanská říše. Nadvláda Osmanské říše trvala až do roku 1878, kdy se město stalo součástí Rakousko-Uherska a ztratilo svůj strategický význam. Během občanské války v letech 1992 - 1995 v Bosně a Hercegovině bylo město z velké části poškozeno.
Architektura města sestává především ze středověkých a osmanských prvků. Do středověké skupiny se řadí jádro pevnosti. Architekturu z dob Osmanské říše tvoří Šišman Ibrahim-pašova mešita, muslimská náboženská vysoká škola, lázně, hodinová věž.
Počitelj je historické město na území státu Bosna a Hercegovina, okres Čapljina, Hercegovsko-neretvanský kanton. Podél města protéká řeka Neretva, město leží na jejím levém břehu.
První písemně doložená zmínka pochází z roku 1444. Nepotvrzeně se předpokládá vznik již okolo roku 1382, kdy město údajně založil král Tvrtko I.. jako opevněnou osadu. V roce 1463 získal město Matyáš Korvín a ve městě sídlila až do roku 1471 vojenská posádka. Po obléhání v roce 1471 město získává pod svou nadvládu Osmanská říše. Nadvláda Osmanské říše trvala až do roku 1878, kdy se město stalo součástí Rakousko-Uherska a ztratilo svůj strategický význam. Během občanské války v letech 1992 - 1995 v Bosně a Hercegovině bylo město z velké části poškozeno.
Architektura města sestává především ze středověkých a osmanských prvků. Do středověké skupiny se řadí jádro pevnosti. Architekturu z dob Osmanské říše tvoří Šišman Ibrahim-pašova mešita, muslimská náboženská vysoká škola, lázně, hodinová věž.
Mapa - Počitelj
Mapa
Státní území - Bosna a Hercegovina
Vlajka Bosny a Hercegoviny |
Bosna a Hercegovina je oblast, kde lze vysledovat lidské osídlení až do neolitu, v průběhu staletí byla obývána Illyry, Kelty, Góty a nakonec od 6. století n. l. Slovany. Místní Slované byli součástí Východořímské (Byzantské) říše, chorvatského či rašského království nebo Uher. Od konce 12. století se zde ale začala projevovat tendence k samostatnému vývoji, která z Bosenské bánoviny pod vedením rodu Kotromanićů roku 1377 učinila království. Odstředivé tendence šlechty a nepříznivé zahraničně politické okolností nakonec způsobily, že se země roku 1463 dostala pod nadvládu Osmanské říše, která Bosnu držela až do roku 1878, formálně až do roku 1908. Během panování osmanských sultánů došlo k významným etnickým přesunům původního obyvatelstva a země se výrazně islamizovala. Území bylo roku 1878 zabráno Rakousko-Uherskem, které tu vládlo až do konce první světové války. V meziválečném období byla Bosna součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (od roku 1929 Jugoslávie) a po druhé světové válce byl zemi udělen status suverénní republiky v nově vytvořené jugoslávské federaci. Po rozpuštění Socialistické federativní republiky Jugoslávie země v roce 1992 vyhlásila nezávislost, která byla následována bosenskou válkou, trvající až do roku 1995.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
BAM | Konvertibilní marka (Bosnia and Herzegovina convertible mark) | KM or КМ | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
BS | Bosenština (Bosnian language) |
HR | Chorvatština (Croatian language) |
SR | Srbština (Serbian language) |